Hradecký Letokruh 2020 – Jedinečný festival tohoto léta

A přece jsme se dočkali! Přes všechna naše očekávání a skleslé nálady jsme se dočkali festivalu, na který je Hradec již několik let zvyklí! Nebyl to však všemi známý Majáles… To ani náhodou. Ten nás, když vše dobře dopadne, čeká v měsíci září. Tohle dámy a pánové bylo něco zbrusu nového a nečekaného… Tohle byl LETOKRUH!

Všichni máme v živé paměti den, kdy vláda zrušila všechny kulturní akce, aby nás udržela zdravé a v bezpečí. Všichni jsem nejspíš ten den oplakali, protože nám tím v podstatě skončili dny letních festivalů, na kterých rádi a zplna hrdla obdivujeme naše oblíbené muzikanty.

Nikdo však nevěděl, že se situace s koronavirovou pandemií tak „rychle“ utiší a my se přece jen našeho vymodleného festivalu dočkáme. Vzniklo však něco zbrusu nového. Osobně bych mohla říct, že se to dost Majálesu podobalo, ale přesto to mělo vlastní nepopsatelné kouzlo…

Hradecký Letokruh trval od 22. do 25. července. Během těchto dní si člověk mohl užít například tyto kapely – Marek Ztracený, Viktor Sheen, Calin, Rybičky 48, Horkýže Slíže, Ben Cristovao, Mirai, Pokáč a spoustu dalších skupin.

Já jsem měla to štěstí vidět festival v živých barvách 25. července, kde jsem si mohla užít kapely jako Mirai, Ben Cristovao, Marek Ztracený a Kapitán Demo a ráda bych i vás zasvětila do atmosféry, ze které mám stále husí kůži.

Jako první na festivalu vystoupil Kapitán Demo… Tento interpret není zrovna mým šálkem kávy – znám od něho pouze jen jednu písničku a tou je Zlatíčka. Vy, co ho rádi posloucháte, byste si určitě přišli na své, protože to dokázal rozbalit hned od začátku, ale já to bohužel nedokázala tak moc ocenit jako například lidé, co stáli kousek ode mě.

Další kapelou byl Mirai. Vůbec jsem netušila, že zrovna na tuhle kapelu budu tančit a zpívat jako o život. Už jen proto, že tuto kapelu moc neposlouchám, ale byla jsem mile překvapena kolik písniček od nich znám a ráda jsem si je s nimi zazpívala. Musím říct, že skupina Mirai měla mnohem více obecenstva než Kapitán Demo. Měli svoji úžasnou show, kterou obohatili i o oheň, který vytryskával u pódia. Hlavní zpěvák kapely se na konci vystoupení ocitl v jeho těsné blízkosti, ale nebojte se, nic se mu nestalo, takže jsme si všichni hlasitě oddechli. Myslím však, že zpěvák měl chvíli smrt v očích. Ale i přesto dusno, které v ten den chvíli panovalo, dokázali z lidí vyždímat opravdu neskutečné emoce.

Mirai

Po Mirai přišel na scénu všemi zbožňovaný Ben Cristovao, který si při vystoupení s Mirai střihl jejich společnou píseň Pojď ke mně blíž. Ben se skoro před každou písničkou zmínil o události, která je s písničkou spjatá, nebo radil pánům, ať se na něho nezlobí, když zpívá o tom, že mají své paní dělat dobře a sám si dělal legraci z toho, že si nejspíš někteří muži přejí, aby už s těmito věcmi přestal, nebo se večer svých drahých poloviček nezbaví. Píseň a humor, tedy doprovázeli Benův „koncert“ hodinku a půl i s vyprošeným přídavkem.

Ben Cristovao

Nakonec vše uzavřel úžasný Marek Ztracený, jehož vystoupení bylo doprovázeno barvami a hlavně emocemi… Osvětlení při písních hrálo všemi barvami, což jen podtrhovalo Markův úžasný merch, který jeho fanoušci moc dobře znají. V každém jeho slově jste mohli cítit, jak si to užívá a jak je rád, že má tak úžasné publikum, které mu vše plnými doušky a zplna hrdla vrací. Z vlastních zkušenosti mohu říct, že ti, co budou tvrdit, že je bolí v krku, to mají proto, že si své hlasivky vykřičely u Bena a u Marka si je dorazily. Protože, když se fanoušci nesnažili křičet, aby Markovi dali najevo, že má jejich obdiv, tak křičeli a radovali se z toho, jak dojatý byl při písničce Naše cesty, kterou si vychutnával zcela tiše při zpěvu, který mu darovali jeho milovaní fanoušci.

Marek Ztracený

Každá kapela, která zde vystoupila měla něco do sebe – ať to byli Benovi vtipné historky z koncertů nebo jen prostě holé rady a fakty, které vás dokázali rozesmát na plné kolo, nebo Markovi radostné a upřímné pohledy z toho, jak ho fanoušci zbožňují, či komické narážky kapely Mirai na skupinku lidí, která seděla za areálem a celý koncert sledovala zcela zdarma – jste se cítili opravdu výjimečně. Zpěváci s vám navazovali oční kontakt, nebáli se na vás skočit v obří nafukovací jahodě, nebo přeskočit ohraničení a přijít vás pozdravit. Vy, co jste tam byli také, mi určitě dáte za pravdu, že tento festival se nám všem zaryje do srdcí i mysli a už nás nikdy nepustí…

Když vše tedy shrneme, tak Letokruh 25. července byl doprovázen krásným slunečním počasím, dobrým pitím, humorem, úžasnou muzikou a emocemi, ze kterých si i dva muži klekli při vystoupení Marka Ztraceného na pódiu na koleno a požádali své partnerky o ruku… Jak tedy říkám… Emoce byli cítit úplně všude…

Děkujeme za úžasný a nezapomenutelný zážitek a za rok možná na shledanou…

Žánr

Ilustrační fotografie
Letokruh