Je ženský kolektiv ve sportu, tak špatný, jak se říká?

O ženském kolektivu, ať už to je ve sportu nebo sociálním životě, se říká, že není občas úplně ideální. O kolektivu, co se týče sportovního hlediska, jsem proto vyzpovídal hráčku volejbalového týmu Tj Sokol Třebechovice pod Orebem, Karolínu Škodovou.

 

Karolíno, mohla byste nám popsat, jak se vůbec hraje takový volejbal?

Myslím si, že volejbal patří mezi složitější týmové hry. Sice je ideální pro rekreační hraní, ale když ho chceme hrát na vyšší úrovni, není to vůbec snadné. V podstatě se jedná o sport, kde hraje dvanáct lidí proti sobě a pinkají si míč přes síť. Cílem každého týmu je odehrát míč tak, aby se druhému týmu nepodařilo ho odehrát zpátky.
 

Říkala jsi, že je ideální na rekreaci. Myslíš si, že právě kvůli tomu nabírá tolik na popularitě u všech věkových kategorií? Nebo to má i jiné důvody?

Pokud se někde sejde větší skupina lidí a chtějí si zahrát nějaký sport, obvykle se jim nabídne fotbal nebo volejbal, pokud na to mají vhodný prostor. Volejbal je pro lidi atraktivní díky své jedinečnosti a dá se to říci i originalitě. Je to také jeden z mála sportů, ve kterém jsou velmi úspěšné dívky, protože zde tolik nezáleží na fyzických parametrech.

 

Je známá věc, že všechny kolektivní sporty, potřebují mít v týmu dobrého ducha. Je v tomhle volejbal výjimkou?

Myslím si že ne, protože ve volejbalu je kolektivní souhra velmi důležitá. Se svým týmem si hráč musí perfektně rozumět a také mu důvěřovat. V poli totiž nehrajete pouze za sebe, jste odpovědní i za údery a rozhodnutí ostatních. Musíte svým spoluhráčům věřit. Jakmile dojde k nějakému náznaku nedůvěry, může to někdy skončit i ošklivým zraněním. Velmi obvyklé je že si hráčky nevěří a rozhodnou se pro míč jít obě. Už jsem viděla, jak tato situace skončila zlomeným nosem nebo vykloubeným ramenem.

 

Jaký je podle tebe rozdíl mezi mužským a ženským týmem ve volejbale, co se týče psychiky během zápasu?

Mezi ženským a mužským kolektivem je v tomto velký rozdíl. Muži se obvykle pohádají a za chvíli si podají ruce a zapomenou na to. U žen to takhle bohužel nefunguje. Někdy se stává, že hádka vydrží až do konce zápasu možná celý měsíc. 

 

Kvůli čemu si myslíš, že jsou tady, tak markantní rozdíly? 

U ženského kolektivu za to obvykle mohou křivdy. Většinou se mezi sebou hádají hráčky na opačných postech a pak si vzájemně vyčítají chyby za ztracené body. Bohužel se obvykle stává, že do hádky se zapojí i zbytek týmu, takže pak kolektivní psychika velmi rychle upadá.

 

Co konkrétně pomáhá tobě se z takové to situace dostat?

Já se obvykle snažím s nikým nehádat, popřípadě nejsem jedna z hlavních účastníků hádky. Kdybych měla dát radu, jak předejít hádkám v týmu, určitě bych poradila co nejvíce rozvíjet týmovou komunikaci a souhru. Velmi důležité je také složení týmu. Pokud máte v týmu člověka, se kterým si nerozumíte, popřípadě ho nemůžete vystát, určitě se to projeví na vaší hře. Je tedy důležité volit správné složení týmu. Je sice možné že mimo kurt jste nejlepší kamarádky, během hry tomu ale může být přesně naopak.  

 

Moc děkuji Kájo za rozhovor a přeji mnoho úspěchů nejen ve volejbale.

 

Žánr

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie