Tomáš Komárek: od herectví k psychologii. Aneb nikdy nevíte, co vám život přinese.

Nejdříve hercem, potom psychologem, co ho k tomuto kroku vedlo a kdo je jeho inspirací? Tomáš Komárek je empatický a optimistický člověk, který ví, co chce a umí využít příležitosti. Jaký je jeho příběh a jak vám může pomoci nebo poradit?

Proč jste se rozhodl stát psychologem? Co Vás k tomu přivedlo?

,,Psychologem jsem se původně vůbec nechtěl stát. V době, kdy jsem studoval na gymnáziu, se žádná psychologie nevyučovala a já o tom oboru neměl ani potuchy. Klíčové pro mě bylo až setkání s prof. Ivanem Vyskočilem během mých studiích na DAMU v devadesátých letech. Vyskočil je významná osobnost české kultury, není o něm ale moc známo, že je to vystudovaný psycholog, který má za sebou pozoruhodnou psychologickou praxi. Byl to on, kdo mě poprvé seznámil s psychologickou literaturou a navedl mě tímto směrem. Začal jsem číst Fromma, Frankla, Junga, Freuda a hledat přitom čtení sebe sama."

Dříve jste studoval na Akademii múzických umění, jak jste z tohoto oboru přešel na studium psychologie? Přece jen se jedná o úplně jiné zaměření.

,,Odpovídám na to vlastně už v předchozí otázce. Na DAMU jsem studoval herectví na činoherní katedře, paralelně s tím ale ještě autorskou tvorbu u Ivana Vyskočila. Vyskočil mi ke konci studia nabídl místo asistenta a několik let jsem na jeho katedře vedl skupiny dialogického jednání, což má blízko k improvizaci, ale také k terapeutickým skupinám. Byla to vlastně už psychologická práce, aniž bych si toho byl vědom. V té době jsem si taky uvědomil, že je mi psychologie bližší, než profesionální divadlo a podal jsem si přihlášku na katedru psychologie FF UK."

Jak dlouho již pracujete jako psycholog?

,,V podstatě už od těch devadesátých let, ale svou soukromou praxi jsem si otevřel před šesti lety. "

S jakými problémy za Vámi lidé nejčastěji chodí?

,,Na prvním místě jsou to problematické vztahy, ať už manželské, partnerské, rodinné nebo pracovní. Dále emoční obtíže (hlavně úzkosti, deprese), občas taky přijde klient, který chce prostě poznat více sebe sama."

Promítá se Vaše práce i do osobního života?

,,Určitě se nesnažím doma někoho „psychologizovat“, tedy analyzovat nebo nějak psychologicky hodnotit a posuzovat. To určitě nedělám. Vnímám to tak, že mě v osobním životě psychologická práce ovlivnila spíš pozitivně, ve smyslu hlubšího poznání sebe sama a doufám, že se to pozitivně odráží i v mých vztazích."

Jak jste přišel k práci školního psychologa na GJKT?

,,Jedna má kolegyně na pedagogické fakultě UHK mi předala zprávu, že pan ředitel Havel hledá někoho na tuto pozici. Mně se ta možnost zalíbila a s vedením školy jsme se dohodli na spolupráci."

Jak můžete studentům pomoci?

,,Školní psycholog je tady pro studenty, kteří se potýkají s nějakými vážnějšími obtížemi a potřebují se poradit nebo třeba jen někomu svěřit. Občas prostě zažíváme situace, v nichž si sami nevíme rady a je toho na nás moc. Většinou se svěříme rodičům, kamarádovi nebo sourozenci, někdy je ale lepší mluvit o tom s někým nezávislým, a to může být třeba školní psycholog. Napadá mě tady hezká myšlenka psychologa Dana Siegela, který řekl: “What's shareable is bearable“, což by se dalo volně přeložit ve smyslu: lépe snášíme věci, které můžeme někomu svěřit. Může jít třeba o problémy ve školním kolektivu, rozhodování o budoucím povolání, nepříjemné výkyvy nálad, nezvládání učiva, pocit osamělosti a podobně. Důležité je, aby chtěl přijít samotný student. Pokud si to přeje maminka nebo pan učitel, zatímco student nevidí důvod, proč by měl jít za psychologem, tak to nefunguje."

Chodí za Vámi studenti často?

,,Zatím moc ne – tak tři až čtyři návštěvy za měsíc. Což je vlastně dobrá zpráva – asi se jim daří dobře a moje služby nepotřebují."

Žádají Vás o pomoc i studenti maturitního ročníku?

,,Z maturitního ročníku mě zatím navštívil jeden student."

A jako poslední otázka. Co byste našim studentům vzkázal?

,,Pokud máte nějaký problém, který vás delší dobu trápí, nevíte si s ním rady a zároveň o něm z nějakých důvodů nechcete mluvit s nikým blízkým, zkuste přijít a můžeme se na to podívat společně. Možná ten problém hned nevyřešíme, ale často se lidem alespoň uleví, a to taky není málo. Ještě, než se ozvete, navštivte výchovného poradce na GJKT, který mi dá zprávu, že za mnou chcete přijít. Může se taky stát, že proberete problém přímo s ním a já už nebudu potřeba."

Pokud byste měli zájem o setkání s panem Komárkem, tak není problém zavolat a domluvit si schůzku. Určitě si na vás rád udělá čas a probere s vámi vaše problémy nebo vám jen pomůže zodpovědět otázky, nad kterými váháte a nevíte si s nimi rady. Ať už se jedná o osobní problémy nebo o volbu povolání či vysoké školy, vždy si najde čas na každého, kdo se nebojí říct si o pomoc.

Žánr

Ilustrační fotografie
Školní psycholog: Tomáš Komárek