Co jsou Štafle?

Jste tu, abyste dostali odpovědi.

Kdo jsme? Co máme v plánu? A co jsou to Štafle?

K tomu, abychom si mohli odpovědět nejen na tyto otázky, ale i na kterékoliv jiné, je potřeba mít osobní přehled. Ten však nelze získat koukáním dolů, ale stoupáním víš. Nepřebírat jen cizí slova, ale podívat se na věci trochu s nadhledem a udělat si vlastní obrázek ze všech informací.

V tomto světě je občas obtížné rozlišit, co je pravda a co není. Je to těžký boj, my víme, a proto jsme se rozhodli vám trochu pomoct. Poskytnout Vám příčky, které vás povedou nahoru za tím, co chcete vědět. Příčky, které tvoříme my a naše společná práce. Chtěli bychom vám dodat oporu, protože dva jsou silnější než jeden. A umožnit vzestup, který je tvořen jen z pravdivých informací.

Rozhodli jsme se pokračovat v něčem, v co věříme, že má smysl. V něčem, co nás baví a děláme to rádi. Proto si myslíme, že zrovna my vám můžeme poskytnout to, co hledáte. Budeme pátrat po odpovědích, jasných a zřetelných. Srozumitelných a pravdivých. Po odpovědích, které podpoří váš růst.

Doufáme, že s námi budete stoupat. 

To jsme my, vaše Štafle.
 

Václav Klecandr

je mi 11 ale sem chytrejsi jak devatak

Anna Kovářová

O ženském fotbale se Sárou Šaldovou

Dnešní rozhovor se bude týkat absolventky Gymnázia J. K. Tyla Sáry Šaldové a jejího pohledu na ženský fotbal i na její fotbalovou kariéru. Fotbalu se věnuje řadu let, vystřídala již několik klubů, a proto je ideálním kandidátem pro můj rozhovor. Sára mi prozradila například jak probíhaly její fotbalové začátky i to, jak vidí budoucnost českého ženského fotbalu.

Jaké byly tvé fotbalové začátky? Kdo tě k fotbalu přivedl?

Můj otec byl odjakživa velký fanda fotbalu, konkrétně pražské Sparty, a tak jsem se již od útlého věku v tomto prostředí nějakým způsobem pohybovala. Tak asi jako každé malé dítě jsem si kopala s míčem, což taťkovi samozřejmě dělalo radost. Neřekla bych však, že bylo v plánu si ze mě vychovat fotbalistku. Ale nějak se to sešlo, fotbal mě naplňoval, a tak nakonec i mamka svolila, že to můžu zkusit. Na svůj první klubový trénink fotbalu jsem šla v osmi letech, a to v Trutnově, s chlapeckým týmem. Od malička jsem se pohybovala především v partách kluků, takže přijít mezi bandu dětí opačného pohlaví pro mě nebyl problém. A musím říct, že kluci nás vždycky brali jako sobě rovné a respektovali jak mě, tak mé další dvě spoluhráčky. Postupem času se v Trutnově utvořil i dívčí tým, za který jsem taktéž nastupovala, což bylo oproti chlapeckému fotbalu diametrálně odlišné.

 

Zmínila jsi, že jsi začínala v chlapeckém týmu, jak tedy vypadaly tvé začátky v porovnání s dnešními poměry?

V tu dobu, kdy jsem začínala já (cca 10 let zpátky), u nás moc dívčích týmů, především pak v menších městech, nebylo. Holky obvykle začínaly s chlapci, jiná možnost neexistovala a musím říct, že to rozhodně nebylo a není na škodu. Mužský fotbal je rychlejší, agresivnější, dravější a holky se více otrkají. Dnes se již v každém větším městě vyskytují dívčí kategorie od těch nejmladších, holky tedy můžou začít hrát rovnou v dívčím kolektivu. To je tedy asi největší změna, počty dívčích týmů a s nimi narůstající počty fotbalistek. Co se dospělého fotbalu týče, finanční ohodnocení ani u těch nejlepších víceméně neexistovalo a ženy to dělaly čistě z lásky ke sportu. To už je dnes taky trochu jiné, ne s tou láskou samozřejmě, ale s penězi.

 

Dlouhou dobu jsi hrála jak za chlapce, tak za dívky, jaké si myslíš, že jsou hlavní rozdíly mezi ženským a mužským stylem hry?

Jak jsem již řekla, mužský fotbal je bezpochyby rychlejší, dynamičtější, agresivnější a pravděpodobně pro mnohé fanoušky pro oko atraktivnější. Ale je to naprosto přirozené, muži mají jiné, lepší genetické předpoklady a fyzicky jsou vyspělejší, tak to prostě od přírody je a není to vidět jen ve fotbale, ale ve všech sportech, alespoň v těch kolektivních. Vždy mi zatrne, když někdo pronese, že se ženy mají místo fotbalu raději přesunout za plotnu, když je reprezentační výběr schopný prohrát s kategorií mužů U15. Jasně, vypadá to blbě, ale je potřeba si uvědomit, že fotbal je rychlostní, fyzický sport a kluci jsou v patnácti letech vyspělejší než silná většina sportovkyň. Předběhnout či odstrčit patnáctiletého atleta je pro většinu sportujících žen nemožné a opravdu mě mrzí, že se nad tímto lidé, fotbaloví fanoušci nezamyslí a hned ženský fotbal zavrhují. Dobrovolně se přiznávám, že na sledování je i pro mě mužský fotbal atraktivnější, ale i ten náš má rozhodně něco do sebe!

 

Jak vidíš do budoucna svou kariéru? Je pro tebe fotbal pouze koníček nebo bys ráda šla profesionální cestou?

Od mala pro mě byl profesionální fotbal snem a dostat se do nějakého velkoklubu a živit se tím, co mě baví a naplňuje, to by byla pohádka. Cesta je ale samozřejmě trnitá a plná práce a mě bohužel posledních pár let štěstí nepřeje a potýkám se s jedním zraněním za druhým. Často slýchám, že jsem takový druhý Rosický. Momentálně jsem po operaci kolene a brzy mě čeká další, ale návrat na zelený trávník rozhodně plánuji, a ještě se nevzdávám. Samozřejmě se tímto naděje na profi fotbal neustále zmenšují. I kdybych se však nepohybovala na té profesionální úrovni, rozhodně nemám v plánu s fotbalem přestat. Hřiště pro mě bylo vždy místem, kde jsem mohla „vypnout“, utéct od všech svých problémů a uvolnit se. Taktéž je pro mě důležitý sociální aspekt. Tým se mi vždy stal takovou druhou rodinou a holky z Hradce, kde teď působím, bych za nic na světě nevyměnila. No prostě a jednoduše, dokud budu mít dvě relativně funkční nohy schopné pohybu, někde „kopat“ určitě budu.

 

Myslíš si, že se ženský fotbal v České republice za poslední roky někam posunul?

Rozhodně ano, během posledních pěti let došlo k poměrně velkým pokrokům. Samozřejmě oproti mužskému fotbalu je ten ženský stále v plínkách, alespoň u nás. Avšak už máme v nejvyšší lize hráčky s profesionálními smlouvami, podmínky celorepublikově se zlepšují a je to snad na dobré cestě, alespoň v té nejvyšší soutěži. Také si začínáme dělat jméno ve světě, především díky pražské Slavii a Spartě, které se pravidelně účastní ženských evropských turnajů a výsledkově se rok od roku posouvají směrem výše. Letos se u nás na jihovýchodě také koná mistrovství Evropy hráček do devatenácti let, který snad nějaké nové fotbalové fandy přiláká a zpopularizuje tento sport v ČR a třeba přivede i nějaké nové investory.

 

Proč si myslíš, že by mladé dívky měly začít s fotbalem?

Tak prvním předpokladem pro hraní fotbalu je samozřejmě to, že vás to musí bavit. Pokud dívka fotbal miluje, nevidím jediný důvod, proč to nezkusit. Holky by se měly vyprdnout na jakékoliv předsudky, které slýchají. Každý má právo dělat to, co ho baví a dneska k tomu ty možnosti jsou. Holčičí týmy bývají organizovány už od přípravek, samozřejmě se může začínající fotbalistka taktéž připojit k chlapcům. Mimo to, že nám již hrajícím fotbalistkám, udělá každá nová příchozí obrovskou radost, je fotbal samozřejmě zdraví prospěšný sport, člověk je na čerstvém vzduchu a pohybuje se. Taktéž zde rozvíjí stránku sociální, je součástí kolektivu, kde musí spolupracovat a učit se zodpovědnosti. To je za mě na kolektivních sportech to nejkrásnější. Sportovec nebojuje sám za sebe, ale za celý tým a má kolem sebe bandu lidí, která ho má ráda a podpoří ho.

 

Autor: Anna Kovářová

 

Jakub Marek

pls dej mi sub moc moc chci twitch.tv/mareska84

Anna Saksová

Je maturita z chemie dobrý nápad?

Maturita čeká a nemine každého studenta GJKT, a proto se na toto téma podíváme i v dnešním rozhovoru. V tomto roce byly nejhorší výsledky u maturit ze ZSV a z chemie, to přesně pět pětek z předmětu, a proto se dnes zeptáme na pár otázek pana učitele Tomáše Červinky, jak to tedy s těmi žáky v chemii u maturit bylo.

  1. Je běžné, že největší počet pětek u maturit je právě z chemie?

U té chemie to běžné není a radost z toho určitě nemáme v komisi chemie, ale hold se tak stalo.

 

  1. Co myslíte, že bylo příčinou toho, že byly nejhorší výsledky právě z chemie? Hodnotili jste přísně?

Přísně jsme nehodnotili, hodnotili jsme spravedlivě každého žáka na to, co předvedl. Je to těžký předmět a zřejmě žáci podcenili přípravu.

 

  1. Brali jste u některých žáků při rozhodování o známce ohled na to, jak si vedli během studia? Zda se zapojovali do hodin, jestli byli aktivní v hodinách a podobně?

To ani nejde, jelikož maturitní zkouška je samostatná zkouška a neřeší se, jak žáci studovali, ale hodnotí se pouze to, co žáci předvedou u maturitní zkoušky. Dříve to tak bylo, že se u maturit zohledňoval prospěch během studia, ale dnes je to samostatná zkouška.

 

  1. Je možné, nebo stává se, že žák, který má během studia trojky, čtyřky odmaturuje za 1?

Určitě se to stalo, je to fakt o té přípravě a o tom žákovi. Stalo se doopravdy, že ti trojkaři, i čtyřkaři předvedli excelentní výkon a dostali jedničku.

 

  1. Myslíte, že by špatné výsledky mohly být spjaty se systémem výuky? Navrhl byste nějaké změny nebo to je takhle podle vás v pořádku?

Jestli se tím myslí, že je to rozdělené na ty bloky, tak si to nemyslím, že by to bylo spojeno s tím, vlastně naopak, žáci mají laboratorní práce ve třeťáku mají čtyři hodiny chemie týdně a ve čtvrťáku tři hodiny týdně, takže té chemie tam je velké navýšení počtu hodin. Myslím si, že to souvisí opravdu s tou přípravou, bylo by dobré, kdyby se studenti věnovali té přípravě průběžně už v tom bloku, a ne nárazově od testu k testu, ale věnovat nějaký ten čas té samostatné práci doma, díky tomu, že nemají třeba dějepisy, ZSV a podobně a mají na to víc času a prostoru, tak se jim ta práce potom zúročí a pospojují se jim ty informace a bude to pro ně pak lehčí.

 

  1. Jak dlouho dopředu byste doporučil budoucím maturantům se učit? 

Ideálně průběžně, připravovat se z hodiny na hodinu, aby se to, co se naučí i zažívali, a nějak intenzivněji se začít učit určitě třetí čtvrtý ročník, a nespoléhat na to, že se ve svatém týdnu naučí 20-30 maturitních otázek ze tří předmětů.

Matěj Šmejkal

Turnaj středních škol ve volejbale

Minulou středu 20.4. 2022 poměřila naše škola své síly ve volejbale s ostatními středními školami. Turnaj se konal ve sportovní hale v Třebši v Hradci Králové a zúčastnily se ho 4 střední školy – Gymnázium J.K. Tyla, Gymnázium Nový Bydžov, Střední škola Sion High School, Biskupské gymnázium Hradec Králové, Obchodní akademie Hradec Králové, Gymnázium Boženy Němcové a SŠSOG Hradec Králové. Turnaje se zúčastnili jak kluci tak i dívky a oběma našim týmům se vedlo skvěle.

Okresní finále jasně ovládlo naše gymnázium. Na druhém místě v kategorii chlapci se umístila SŠSOG HK, za nimi SION High School HK a na posledním místě Gymnázium Nový Bydžov.

Naše dívky si také vedly velmi dobře. Z osmi týmů obsadily též první místo, hned za nimi se umístilo Gymnázium Boženy Němcové, na třetím místě Biskupské gymnázium HK, atd.

Oba naše týmy se též zůčastnily krajského finále, kde se jim též vedlo slušně. Chlapci skončili na druhém místě a dívky první, tím postoupily do celorepublikového finále.

Všichni účastníci si turnaj velmi užili, především díky tomu, že byl turnaj chlapců spojen s turnajem dívek a mohli se tak navzájem podpořit. My děkujeme našim sportovcům za reprezentaci školy a další první místo!

 

Foto: Instagram gjkt

Foto: Instagram gjkt

Denisa Smutná

Pivo zdarma? Kdo by nechtěl!

Chuť čerstvě natočeného piva přímo ze sklípků Plzně, roztomilá opičí mláďáta či cítit studený dusík na vlastní kůži. To vše a ještě více jsme měli, jako přírodovědný blok, možnost zažít.

 

Všichni čtvrťáci se sešli ráno 17. 10. 2022 ve vlaku směr Plzeň. Vyráželi jsme v brzkých ranních hodinách, a tak se to samozřejmě neobešlo bez rozespalých ksichtů. Některé z nás držely při životě energetické drinky a po cestě v našem kupéčku vypukla bitva o toasty.

Po tříhodinovém sezení jsme si nožky protáhli cestou do zaslíbeného plzeňského pivovaru. Asi ani nemusím zmiňovat, z jakého důvodu jsme byly pro tuto část programu nejvíce nadšeni. Každý se těšil na pravou „plzničku“ z Plzeňského Prazdroje, a to bez výjimky.

Nejdříve jsme si užili šedesátiminutovou prohlídku Pivovarského muzea. Muzeum je jediné svého druhu v Čechách a nese celou legendu pivovarnictví. Díky návštěvě muzea jsme se dozvěděli tajemství výroby a podávání piva, od starověku až po současnost. Dokonce dům, ve kterém sídlí, je dochovám ve své původní podobě z 15. století. Viděli jsme i gotickou sladovnu, kde probíhalo máčení a klíčení obilí.

Pivovar

Z Pivovarského muzea jsme se vydali rovnou do Plzeňského historického podzemí, kde nás na konci čekala odměna. Každému byla nabídnuta ochutnávka piva vytočeného přímo z jednoho ze soudu uchovávaném ve sklepě. A to zcela gratis!

Nabitý den si vybral daň a naše žaludky přivítaly s nadšením večeři, která na nás čekala na ubytování. Chvílemi jsme si říkali, jak je rozdělování do pokojů zbytečné, když večer trávíme stejně na jednom pokoji společně. Tedy, samozřejmě jen do stanovené večerky.  

Druhý den jsme nastartovali snídaní, kde nechyběly ani palačinky. I když počasí nebylo po ránu zrovna dvakrát vlídné, naše plány navštívit zoo nepřekazilo. Zoologická a botanická zahrada města Plzně je druhou nejstarší zoo v ČR a zároveň se pyšní nejvyšším počtem vlastněných druhů zvířat a rostlin. Ekologická přednáška nám přinesla několik zajímavostí, třeba jak je důležité, aby si nový samec šimpanze byl schopen vybudovat respekt vůči ostatním. Naskytla se nám i možnost vidět krmení lvů či mít nosorožce na dosah ruky.

Žirafa

 

lev

Poslední den vyplnila Techmanie. Techmania Science Center nás okouzlila interaktivními exponáty a zábavnou vědeckou show. Šlo o kapalný dusík, pomocí něj jsme viděli proměnu zeleniny v kus ledu nebo zmrazení balónku tak, že byl křehký jako sklo. Pokusní králíci z řad dobrovolníku si jej mohli dokonce i osahat. Techmania nám objasnila základní přírodní jevy a zákony. Zážitek nám obohatil 3D film s královským posezením. Hovět si v sedacích vacích bylo báječné.

Techmania
Techmania - termokamery

 

Díky nabitému programu mezi studenty panovala skvělá nálada, kterou podpořila i touha po pohodlné posteli. Celý výlet jsme si užili. Zážitky z pivovaru, zoo a Techmanie, krásy města Plzně jsou nedílnou součástí. Ale hlavně, především budeme vzpomínat na to, jak jsme se spolu nasmáli.

 

FOTO: archiv Denisa Smutná